TZ: 57 % teenagerů z ohrožených rodin trpí duševními potížemi

SOS dětské vesničky zrealizovaly u příležitosti blížícího se Dne duševního zdraví interní průzkum, podle kterého 57 % náctiletých dětí v péči některé ze služeb organizace vykazuje příznaky duševních potíží. 13 % dospívajících dívek z této skupiny si záměrně ubližuje, prožívá silné pocity beznaděje či přemýšlí o sebevraždě. Děti z problematických nebo pěstounských rodin, kterým organizace pomáhá, přitom představují pouze zesílený trend zhoršujícího se duševního zdraví dětí a dospívajících po celé republice. Podle zkušeností mladých dospělých pocházejících z nefunkčního prostředí, které v dospívání trápily duševní potíže, je nepochopení či bagatelizace problémů ze strany rodičů jedním z nejvýraznějších faktorů, který problémy dětí ještě více prohlubuje. SOS dětské vesničky proto připravily pro teenagery a jejich rodiče kampaň Když bolí duše, jednej rychle. 

Průzkum SOS dětských vesniček

• Interní průzkum SOS dětských vesniček se týkal 1160 dětí z rodin ohrožených odebráním dětí péče, z pěstounských rodin a dalších ohrožených dětí
• Ve zkoumané skupině bylo 350 teenagerů ve věku 13-19 let
• 48 % dětí v péči SOS dětských vesniček vykazuje příznaky duševních potíží, mezi teenagery je to dokonce 57 %
• 30 % teenagerů ze zkoumané skupiny využívá odbornou psychologickou nebo psychiatrickou pomoc, dalších 13 % by takovou pomoc potřebovalo
• 13 % dospívajících dívek si záměrně ubližuje nebo přemýšlí o sebevraždě
• 96 % všech zkoumaných dětí prožilo traumatizující zkušenosti, 42 % má za sebou závažná traumata

Jindra Šalátová, ředitelka SOS dětských vesniček: „V posledních několika letech výrazně vzrostl počet dětí, kterým pomáháme, a které potřebují odbornou psychoterapeutickou pomoc. Náš interní průzkum zhoršující se psychické zdraví dětí potvrdil, mnohé z nich trpí depresivními či úzkostnými stavy nebo zažívá pocit beznaděje. Výsledky našeho průzkumu mezi ohroženými dětmi tak zesíleně kopírují trend, který je zřetelný v celé společnosti.“ 

Nedávný interní průzkum SOS dětských vesniček, který zkoumal 1 160 dětí v péči některé ze služeb organizace, ukázal, že 48 % těchto dětí vykazuje příznaky duševních potíží či nepohody. Mezi dospívajícími dětmi ve věku 13-19 let je to dokonce  57 %. Jedná se převážně o děti z rodin, kterým hrozí ztráta rodičovské péče, a děti z rodin pěstounských. Nejčastějšími potížemi jsou časté změny nálad, ztráta kontroly nad emocemi, depresivní či úzkostné stavy nebo silný pocit beznaděje. Více než 9 % dospívajících dětí si záměrně si ubližuje nebo přemýšlí o sebevraždě, výrazně častěji dívky než chlapci, mezi dívkami je to dokonce 13 %. 

Dotazníky za děti vyplňovaly jejich klíčové sociální pracovnice. Podle jejich hodnocení pouze 17 % dospívajících dětí ze zkoumané skupiny netrpí žádnými duševními potížemi. Čtvrtina dětí má pouze mírné potíže, které zvládají řešit v rámci spolupráce s SOS dětskými vesničkami, dalších 30 % využívá odbornou psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. 13 % dětí by podle hodnocení sociálních pracovnic odbornou pomoc potřebovalo, ale nevyužívá ji, ať už z důvodu nedostatečných kapacit odborných pracovišť, nebo kvůli odmítání takové pomoci ze strany rodičů. 

U zbývajících 15 % teenagerů nedokázaly sociální pracovnice jejich duševní zdraví posoudit, protože jejich spolupráce zatím trvá příliš krátkou dobu. (viz graf)

 

Děti z obou zmíněných služeb SOS dětských vesniček, tedy z rodin využívajících sociálně-aktivizační služby pro ohrožené rodiny či vyrůstající v náhradní rodinné péči, mají za sebou z velké většiny (96 %) nějaké traumatizující zkušenosti, jako je opuštění jedním nebo oběma rodiči či život v nevhodných sociálních podmínkách. 42 % dětí navíc zažilo věci, které by žádné děti prožívat neměly: týrání, zneužívání, přihlížení domácímu násilí, život s rodičem závislým na návykových látkách, pobyt v ústavním zařízení či úmrtí jednoho z rodičů.  Celkem bylo ve zkoumané skupině 350 teenagerů. U dětí takto traumatizovaných hrozí výrazně větší riziko psychických potíží. Zhoršující se psychické zdraví se ale netýká jen dětí z těchto ohrožených skupin.

 

Problém se týká i dětí z běžných rodin

Průzkumy z posledních několika let opakovaně ukázaly na to, že psychické zdraví dětí a dospívajících se alarmujícím způsobem zhoršuje po celé republice. Z loňského průzkumu pražského Centra sociálních služeb mezi žáky 2. stupně základních škol například vyplynulo, že třetina pražských dětí se necítí dobře. Špatně spí, mají úzkosti, příznaky deprese, ztrácí důvěru ve své okolí. Každé páté dítě by dnes potřebovalo odbornou pomoc. O rok starší průzkum Národního centra duševního zdraví mezi žáky 9. tříd z celé republiky ukázal velmi podobné výsledky, navíc přinesl informaci, že každý pátý deváťák má zkušenost se sebepoškozováním. A podle loňské zprávy ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) vzrostla ve věkové kategorii do 20 let věku míra sebevražednosti za poslední 4 roky o 82 % (z 1,7 dokonaných sebevražd na 100 000 obyvatel v roce 2020 na 3,1 sebevraždy na 100 000 obyvatel v roce 2023). O více než 70 % také vzrostl počet dětí ve věku 10 – 19 let hospitalizovaných kvůli úmyslnému sebepoškozování. 

Trochu jiná kampaň

Kampaň SOS dětských vesniček Když bolí duše, jednej rychle, je založena na zkušenostech samotných teenagerů a mladých dospělých, kteří pocházejí z nefunkčního prostředí a během dospívání měli psychické potíže, někteří dokonce velmi výrazné. „Naším cílem je, abychom k mladým lidem dokázali promlouvat co nejvíce jejich jazykem. Nechceme jim kázat, co mají nebo nemají dělat, z pozice dospělých, ale ukázat jim, že z jejich těžké situace existuje cesta ven a že zdaleka nejsou jediní, kdo psychickými problémy v dospívání procházejí,“ říká ředitelka organizace Jindra Šalátová. Proto se SOS dětské vesničky obrátily i na mladé influencery, kteří s teenagery umí komunikovat způsobem, který jim je blízký. 

Cílem kampaně je povzbudit děti a dospívající, kteří se trápí, zažívají úzkosti či pocity beznaděje, aby se neuzavírali před světem a o svých problémech mluvili. „Ideálně s rodiči, pokud to vztahy v rodině umožňují,“ říká Jindra Šalátová s tím, že v pubertě sice mohou být vztahy s rodiči napjatější, ale pořád to bývají rodiče, komu na nás záleží nejvíc. „Ale mohou to být i přátelé, sourozenec, někdo ze širší rodiny nebo ze školy. Důležité je mít někoho, o koho se mohou opřít, když je jim zle. V druhé části kampaně naopak cílíme na rodiče a další dospělé, aby brali potíže svých dětí vážně a nezlehčovali je. Děti si často stěžují, že od rodičů slýchají, že to je jen puberta, že z toho vyrostou, ať se v sobě nenimrají nebo že rodiče mají daleko větší starosti a také se nehroutí. Nic z toho jim ale nepomáhá,“ doplňuje Jindra Šalátová.

V pátek 10. října, při příležitosti Dne duševního zdraví, spustí SOS dětské vesničky web www.kdyzboliduse.cz, kde najdou dospívající i jejich rodiče konkrétní rady, jak postupovat, když se necítí dobře. Ve stejný den spustí organizace na sociálních sítích ve spolupráci se Zdenem Boureanu (@bezdeno) kampaň zaměřenou na dospívající děti a také videorozhovor s psychiatričkou Dagmar Stoszkovou zaměřený na jejich rodiče.