Problémy, kam se podíváš
Aby dokázala naše sociální pracovnice Lenka devítileté Alence a ostatním v rodině pomoci, přála si, aby jí uměla vidět do hlavičky: „Skoro pořád křičela nebo plakala a já jí chtěla pomoci co nejrychleji.“ Teď, po několika měsících, už si Lenka dokáže představit, co Alence běhalo hlavou. „Rodiče se starají jen o bráchu, protože má problémy s mluvením. No a teď i o Kristýnu, mimino. Já jsem pro ně neviditelná… Jen když zakřičím nebo zatahám Kristýnu za vlasy, všimnou si mě.“
Každý se trápí po svém
„Jako by nestačilo, že nám hrozí vystěhování, když nezaplatíme dluh za vodu. Alenka navíc potřebuje věci do školy, minulou středu musela zůstat doma, protože jedny kalhoty měla roztržené a druhé mokré po vyprání. Také ubližuje Samíkovi a Kristýnce. Nevím, co mám dělat. Jsem nejhorší máma na světě.“ To by Lenka četla zase v hlavě Alenčiny maminky. A co běželo v hlavě Lence? „Celý byt byl naplněný stresem, rodinné vazby a sourozenecké vztahy tam byly významně poškozené. Když jsem jim po několika rozhovorech a trpělivém pozorování jejich interakcí navrhla společné hraní her, nikdo do toho neměl chuť. Mám s tím ale zkušenost z dřívějška: při hraní si lidé často ani nevšimnou, že na něčem vlastně pracujeme, a je to mnohem přirozenější a rychlejší…“
Ve správný čas, na správném místě
Rodina řešila skutečně složité věci, kromě finanční nouze to byla hlavně vývojová dysfázie šestiletého Samíka. Lenka ale dokázala pomoci všem: Alence s pocitem odstrčení, rodičům se spravedlivým rozdělováním pozornosti všem dětem i s finančními problémy. Doporučila nadace, které poskytují školní pomůcky, nábytek nebo v krizi pomohou s nedoplatkem za energie. Poradila i účinné logopedické cviky, aby se Sam zlepšoval ve všem, v čem potřebuje. Je škoda, že se nemůže Alence podívat do hlavičky teď… „Strašně se těším, až si všichni v pátek sedneme k deskovce. Táta mi už několikrát řekl, že Samíkovi umím všechno vysvětlit nejlíp ze všech a že jsem skvělá velká ségra. Taky si někdy povídají jenom se mnou, miminko dají na chvíli hlídat babičce. Myslela jsem, že mě nemají rádi, ale není to pravda. I proto už vůbec nemusím křičet!“
Blog
