Jsem tu pro tebe
Terezčin táta odešel od Petry ještě dříve, než přišla jeho dcera na svět. Petra svou roli samoživitelky zvládala celé roky odhodlaně a s láskou. Nezaviněná autonehoda ale rozbila všechno na kusy a pomyslné trosky byly najednou úplně všude. Lída, Terezčina babička, oplakávala svou jedinou dceru, ale ani na okamžik ji nenapadlo, že by se čtrnáctileté vnučky neujala: nikdo jiný už Terezce nezbyl. Místo pohodového důchodu, na který se těšila, si domluvila práci na částečný úvazek, aby dospívající slečně mohla dopřát relativně normální život. Finanční problém se tedy podařilo rychle vyřešit, horší to ale bylo s dívčinou duší.
Bouři na pospas
Když do rodiny přišla naše sociální pracovnice Lucie, viděla uzavřenou, nešťastnou slečnu se sluchátky na uších, které strašně chybí máma a stejně silně na ni doléhají zmatky dospívání. Když už byla ochotná sluchátka sundat, mluvila o tom, že jí stejně babička nebude rozumět a že se jí ani nechce žít. V tu chvíli vypadal cíl – šťastnější Terezka – jako hodně vzdálený. První návštěvy trávila Lucie spíš s Terezou než s její babičkou, aby si na ni dívka zvykla a získala k ní důvěru. Opatrně s ní mluvila o tom, že to s ní babička nemyslí zle, že i ona bojuje s bolestí a nejistotou a že jakkoliv moc se loď jejich životů kýve, jsou na ní alespoň spolu; a že každá bouře se nakonec utiší. Babička Lída se díky Lucii učila víc Tereze naslouchat a méně jí radit, byť s těmi nejlepšími úmysly. Domluvily se, že na školu se nebude ptát hned jak Terezka přijde domů, aby to dospívající slečně nepřipomínalo výslechy. Že s ní bude každý den chvíli poslouchat oblíbené písničky a nechá si od ní přeložit, o čem se v nich zpívá.
Pevná půda na dohled
Babička po Lucčině přímluvě navrhla Terezce kroužek v hudební škole podle vlastního výběru a Terezka si vybrala bubny. Ty jí pomáhaly i upustit vnitřní napětí a odvést myšlenky na to, že by si chtěla ublížit. Vytvořily si doma také koutek, kam si obě sedly, když je přepadl ten největší smutek, aby tak ohraničily lepší a horší chvíle. Pomaličku se Terezka smiřovala se smrtí maminky a v babičce začala vidět oporu, a to i přes náročné období dospívání. Lucie byla šťastná, když poprvé zastihla Terezu bez sluchátek, v hovoru s babičkou: tehdy poprvé věřila, že se věci začínají obracet k lepšímu.
Blog
