Potravinová pomoc
Vašich 400 Kč zajistí jednorázový rozvoz potravinové pomoci hned několika chudým rodinám ohroženým odebráním dětí a pomůže tak stabilizovat jejich složitou materiální situaci.

Maminka péči o malou Aničku nezvládala, a zanedbané děvčátko tak skončilo u přechodných pěstounů, kde začalo zažívat to, co běžně zažívají ostatní děti. Díky dobré spolupráci našich terénních pracovníků, sociálního odboru a vytrvalosti Aniččiných prarodičů se podařilo vyřídit otcovství biologického tatínka a Anička se tak mohla vrátit do milující rodiny.
SOS dětské vesničky jsou neziskovou organizací, která více než 50 let pomáhá v Česku dětem ohroženým ztrátou rodiny, dětem v akutní krizi nebo dětem, které našly nový domov v rodině náhradní, a každý den je pro ně bojem o vlastní budoucnost.
Právě kvůli tomu musí stát naši pracovníci po jejich boku a díky Vaší podpoře jim nabízet pomocnou ruku. Dnes a denně jim poskytují útočiště, ochranu a pochopení a pomáhají jim tak najít cestu ze složitých životních situací k vytouženému dětství. Váš dar jim umožní, aby měnili dětské osudy k lepšímu - dnes i v budoucnosti.

Děláme vše pro to, abychom zabránili odebrání dětí do náhradní péče a děti mohly vyrůstat doma. Nejčastěji pomáháme se zajištěním kvalitního bydlení, vyřízením podpory na úřadech nebo s přípravou dětí do školy. Pomáháme ve vyloučených lokalitách i v rodinách, kde na první pohled vše klape.
V našich krizových centrech poskytujeme okamžitou pomoc dětem, které se ocitly v ohrožení a nemohou z různých důvodů setrvat ve své rodině. Vedle bezpečného zázemí a komplexní krizové pomoci pomáháme také s návratem dětí zpět do rodiny a v případě, že takový návrat není možný, spolupracujeme na hledání nejlepšího možného řešení pro dítě, zpravidla v dlouhodobé náhradní rodinné péči. Dětem poskytujeme péči, jakou by běžně zajišťovali rodiče (ubytování, stravování, ošacení, zdravotní péči, vzdělávání, volnočasové aktivity, podporu v rozvoji apod.) a také intenzivní odbornou psychologickou podporu.
SOS dětské vesničky jsou osobou pověřenou k výkonu sociálně-právní ochrany dětí s mnohaletou zkušeností v oblasti podpory pěstounské péče. Naše sociální pracovnice poskytují ročně psychosociální podporu více než dvěma stovkám pěstounských rodin pečujících o děti, které nemohou vyrůstat se svými biologickými rodiči. Máme dlouholeté zkušenosti s poskytováním pěstounské péče větším sourozeneckým skupinám, aby mohly zůstat pohromadě.
Bylo v roce 2022 v Česku odebráno z péče rodičů.
Ve stejném období čekalo na svoji náhradní rodinu.
Děti potřebují jistotu, že ten, kdo se o ně stará, s nimi nebude jen na chvíli. Díky Vaší podpoře budeme moci pokračovat v dlouhodobých programech, a navíc tím získáme možnost plánovat další rozšiřování našich služeb tam, kde jsou potřeba. Tam, kde nejsou naplňovány často ani základní potřeby dětí, má každá stokoruna velký smysl.
Vašich 400 Kč zajistí jednorázový rozvoz potravinové pomoci hned několika chudým rodinám ohroženým odebráním dětí a pomůže tak stabilizovat jejich složitou materiální situaci.
Vašich 700 Kč zachrání domov dítěti, kterému hrozí odebrání z rodiny. Už během 2 návštěv v ohrožené rodině dokáží terénní sociální pracovnice a pracovníci předejít hrozící katastrofě.
Vašich 960 Kč zajistí útočiště týranému, zanedbávanému nebo opuštěnému dítěti a zajistí mu střechu nad hlavou, jídlo, léky, podporu a naději do budoucnosti.
Vašich 2 000 Kč pomůže na dobu celých 5 měsíců vyřešit akutní nedostatek důležitých živin, kterým kvůli zanedbávání péče velmi často trpí podvyživené a zesláblé děti umisťované do našich krizových center.
Vašich 4 800 Kč uhradí psychologickou pomoc, která traumatizovanému dítěti umožní vyrovnat se s následky týrání nebo zanedbávání, navazovat zdravé vztahy a získat naději na šťastný život v dospělosti.
Vašich 8 120 Kč zajistí přítomnost tety-pečovatelky v krizovém centru na celý týden. Traumatizované děti tak dostanou maminkovskou péči, která jim pomůže zahojit šrámy na jejich duši.
„Málokdo dostal od života naloženo tolik jako Olda. Krátce po jeho třetích narozeninách spáchala jeho maminka sebevraždu a výchova tak zbyla na tatínka, který sám vyrostl v dětském domově. Díky pomoci naší terénní sociální pracovnice, se podařilo nastavit správné stravování, přípravu do školy, návštěvy lékaře a desítky dalších věcí. Jenže když bylo Oldovi čtrnáct, táta umřel. V tu dobu už měl naštěstí dost sil na to, aby se ode dna odrazil i sám a zázemí u dědečka na vsi, kam se odstěhoval, mu pomohlo ty nejtěžší chvíle překonat.“
