Příběhy dětí

Anička a Terezka to zatím v životě neměly lehké. Tatínka skoro nepoznaly, a když je pak nemoc připravila také o maminku, děvčatům se zhroutil celý svět. Kdoví, jak by to dopadlo, nebýt pomoci sociálních pracovnic prostějovského SOS Kompasu.

Pan Novák s pěti vlastními i pěstounskými dětmi zažil opravdu krušné chvíle. Zůstal s nimi totiž sám. Naštěstí jej úřady upozornili na SOS vesničky. Našli jsme mu nový domov pro celou rodinu.

Davídek se narodil, když bylo jeho mamince necelých 18 let. Sama bez jakékoli podpory péči o miminko nezvládala. Díky naší preventivní službě SOS Kompas se ale brzy všechno v dobré obrátilo.

Když se osmiletá Eliška a její tři mladší sestřičky dostaly do karlovarského SOS Sluníčka, byly ve velmi špatném fyzickém i psychickém stavu. Rodiče se o dívky nestarali, zanedbávali je a navíc přišli i o střechu nad hlavou.

V dubnu 2017 se do chvalčovské dětské vesničky přestěhovala z bytu v Mostě pěstounská rodina Filipových. Jedním z důvodů stěhování z Mostu bylo to, že Filipovi chtěli přijmout děti do pěstounské péče. Každý z rodičů má své potomky již zletilé a osamostatněné. Spolu se rozhodli pomoci dalším dětem a mít velkou rodinu. Požádali jsme paní Marii Filipovou o rozhovor.

V sociálně-aktivizační službě SOS Kompas pomáháme ohroženým dětem a jejich rodinám vyřešit problémy, aby mohli zůstat spolu. Co to ale v praxi znamená? Příběh paní Jany a jejích pěti dětí, řešíme od otevření naší kanceláře v Prostějově. Vše, co jsme během spolupráce zažili, se ani nedá popsat, i tak ale následující řádky dobře vypovídají o tom, jak složité to některé děti mají a že i ty nejzamotanější příběhy mohou nakonec skončit dobře.