Cílem spolupráce bylo: zvýšení rodičovských kompetencí, pomoc se školní přípravou dětí a stabilizace dluhů. S tím souviselo nalezení vhodného zaměstnání pro maminku, která byla sankčně vyřazena z úřadu práce, protože se nedostavovala na sjednané schůzky.

Ani vstřícnost nepomohla

Nejdříve jsme se zaměřili na smazání dluhů, aby rodině nadále nerostla penále. Podařilo se nám obvolat všechny věřitele a dokonce s nimi domluvit osobní schůzky. Jako zázrakem všichni přistoupili na splátkový kalendář, který rozpočet rodiny snesl. Splátky tehdy činily tisíc korun měsíčně.

Velmi rychle se podařilo vyrovnat dluhy za školní obědy a fond. Avšak dluhy, které už vymáhali exekutoři, rodiče ani nezačali splácet. Uvedli, že na to prostě nemají. Mnohokrát jsme je motivovali k započetí placení dluhů, avšak dodnes marně. Společně jsme také požádali o příspěvek z nadačního fondu na pomoc s uhrazením dluhů, který však rodičům nebyl schválen.

Velký oříšek

Jako nekonečný příběh se ukázalo hledání zaměstnání pro matku. Doporučili jsme jí pravidelně kontrolovat inzeráty nabízející například práci v obchodě, poradili, jak telefonicky jednat s možnými zaměstnavateli, natrénovali pracovní pohovory a na několik z nich ji též doprovodili. Bohužel na pracovní nabídky buď nereagovala vůbec, nebo dávala při hovoru najevo, že ve skutečnosti o žádné zaměstnání nestojí.

Přesto se pro ni podařilo zařídit místo uklízečky v místní nemocnici, ale ani přes naši velkou snahu tam nenastoupila. Hledání zaměstnání zůstalo bez výsledku, i když se opět angažoval úřad práce. Po dalším ignorování sjednané schůzky ji už podruhé vyřadili z evidence, takže celá anabáze hledání zaměstnání začíná znovu.

Život s alkoholem

Neohlášené testování na alkohol trvalo během naší spolupráce asi půl roku. Matce několikrát naměřili hodnotu přes dvě promile, jednou dokonce atakovala hranici čtyř promile. Vždy jsme o tom informovali oddělení sociálně právní ochrany dětí, které poté zjistilo, že v domácnosti chyběly základní potraviny, byla odpojena elektřina a rodina v kuchyni přitápěla troubou. V této místnosti se potom zdržovali všichni členové. Spolu s úředníky jsme na rodiče naléhali, aby zaplatili dlužné faktury, což se nakonec podařilo a elektřina byla znovu zapojena.

Nezájem rodičů

Problematické bylo také zvyšování rodičovských kompetencí. Ani jeden z rodičů nedodržoval doporučení učitelů.  Proto jsme vždy část návštěvy věnovali společné přípravě dětí do školy. Dětem se postupně dařilo plnit zadané úkoly. Alena, která již dvakrát propadla, podala ve spolupráci s třídní učitelkou přihlášky na dva učební obory. Na jeden z nich se dostala a od nového školního roku by měla nastoupit.

U příležitosti vánoční besídky navštívila maminka vůbec poprvé praktickou školu, do níž chodila druhá dcera. Nadšení, které Jitka projevila poté, co ji zahlédla, bylo nádherné, avšak maminka tuto radost nesdílela a stále se ptala, kdy už besídka skončí, aby mohla jet domů. Neměla zájem ani o výběr Jitčina středního vzdělání, takže opět musela pomoci třídní učitelka. Od naší společné návštěvy obou škol se rodiče znovu o průběh studia svých dětí vůbec nezajímali.

Přímé ohrožení

Jako další problémová oblast rodiny se ukázala nulová zajištěnost lékařské péče dětí i obou rodičů. Návštěvy gynekologa pro nejstarší dceru; očního specialisty, zubaře, sono, ultrazvuk a psychiatra pro maminku jsme sjednali sami, avšak ani na jedno vyšetření nepřišli. Lékařská péče byla ovšem nutná, a proto jsme rodiče s dětmi začali na domluvené návštěvy doprovázet.

Pravidelně jsme informovali oddělení sociálně právní ochrany dětí o velmi neuspokojivé situaci, dokonce jsme vznesli domněnku, že je těchto pět děti v ohrožení (dle paragrafu 6 Zákona 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí).

Bez střechy nad hlavou

Vzhledem k nevyhovujícím bytovým podmínkám (všechny děti spaly v dětském pokoji a rodiče v obýváku) bylo dalším cílem nalezení vhodnějšího bydlení. Rodiče však k tomu přistupovali pasivně a problémem byl i naprostý nedostatek financí potřebných k přestěhování.

Zásadní zlom nastal tehdy, když nám rodiče sdělili, že pro neplacení nájemného dostali od pronajímatele domu výpověď. S pracovnicemi oddělení sociálně právní ochrany dětí jsme šestičlennou rodinu okamžitě navštívili, abychom našli řešení.

Co bude dál?

Jelikož rodina neměla kam jít, bylo všech pět dětí umístěno na tři měsíce do Klokánku, aby rodiče mohli najít odpovídající bydlení a také práci a připravit dětem náležitý návrat domů.