V dubnu 2017 se do chvalčovské dětské vesničky přestěhovala z bytu v Mostě pěstounská rodina Filipových. V severních Čechách se Filipovým z mnoha důvodů nelíbilo – nepěkné město, velká vzdálenost dětského hřiště od bydliště, takže tam museli dojíždět autem, zkrátka, nebyli zde spokojeni. Dalším důvodem odstěhování z Mostu bylo to, že Filipovi chtěli přijmout děti do pěstounské péče. Každý z rodičů má své potomky již zletilé a osamostatněné. Spolu se rozhodli pomoci dalším dětem a mít velkou rodinu. Požádali jsme paní Marii Filipovou o rozhovor.

Přibližte nám prosím vaše rozhodnutí pro chvalčovskou SOS dětskou vesničku.

Krajský úřad Ústeckého kraje, pod který jsme spadali, není nakloněn tomu, aby byly do pěstounské péče svěřovány velké sourozenecké skupiny. My jsme se však dozvěděli o tom, že Zlínský kraj toto umožňuje, stejně jako SOS dětské vesničky, které mají i své domy uzpůsobené pro větší skupiny dětí. Z těchto důvodů jsme se rozhodli uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče s chvalčovskou SOS dětskou vesničkou. Setkali jsme se s vstřícností a dohoda byla podepsána od května 2017.

Do dětské vesničky jste se přestěhovali již s dvěma holčičkami, sestrami, které jste získali do pěstounské péče. Jak to všechno bylo?

Holčičky jsme si „vyhlídli“, když byly umístěné ve Fondu ohrožených dětí Klokánek, který o nich anonymně psal na svých webových stránkách. Tehdy jsme se rozhodli, že se chceme stát pěstouny a pomoci nějakým dětem. Nakonec se nám to podařilo a do své péče jsme dostali zrovna tyto dvě holčičky. Seznámili jsme se s nimi v září 2014 v Klokánku a v pěstounské péči je máme už přes 2 roky.

Kolik je nyní holčičkám let a jak prospívají?

Starší holčička Zuzanka má 7 let a již ukončila 1. třídu ZŠ. Ve škole je moc šikovná a na vysvědčení měla samé jedničky. Učení ji baví, ráda si čte a maluje. Mladší Violce je 5 let a v září nastoupí do chvalčovské školky. Obě holčičky jsou moc hodné a poslušné.

Čemu se věnujete vy a manžel?

Já jsem byla prozatím s Violkou doma a manžel si tu již našel práci jako OSVČ – dělá obklady, podlahy, koupelny a podobně. Zakázky mu zprostředkovává jedna z místních firem. Vyhovuje mu to tak, je spokojený.

Zvykli jste si už na Chvalčov? Po severních Čechách je to asi velká změna.

Celá rodina je ve fázi adaptace na nové prostředí, avšak všichni to zvládáme velmi dobře. Chvalčov se nám líbí, jsme nadšení z přírody. Také velký dům se zahrádkou je úžasný, akorát nám zatím přijde moc prázdný. Už se těšíme a připravujeme na přijetí dalších dětí! Vynikající je i dostupnost dětského a sportovního hřiště – máme je hned před a za domem. Zuzanka je ve škole také spokojená, už si tam našla kamarády. Do kolektivu na vesničce jsme také dobře zapadli, všichni jsou moc přátelští.

Co konkrétně s dětmi podnikáte první léto na Moravě?

V létě 2017 poznáváme místní krajinu, památky, vesničky i města v okolí. Je to tady pro nás vše nové a moc hezké, užíváme si každý výlet. Naposledy jsme navštívili Svatý Hostýn, Kroměříž a její Podzámeckou zahradu i se zvířecím koutkem. A plánujeme další výlety. Obě holčičky jsou stejné jako všechny děti, rády jezdí na kole, chodí do cukrárny na zmrzlinu, s oblibou malují křídami na chodník. Takže před naším domem v SOS vesničce máme pestrobarevný koberec z jejich malůvek, který po každém dešti zmizí, a holčičky moc baví, že mohou naše okolí zkrášlovat znovu.

A co Zuzanka a Violka dělají, když je venku nevlídno?

Tehdy si hrají nebo malují v herně, kterou jsme jim s manželem udělali v jedné z místností. Nebo mohou v učebně, která je hned vedle, na psacích stolech malovat, stříhat a vytvářet, co je napadne.

Obě holčičky také rády pomáhají při pečení. Někdy si jen tak upečeme dort, který rozkrojím a ony si připraví krém z tvarohu, smetany a cukru. Tímto krémem pak rozříznutý dort potřou a já jen přidám další patro, aby mohly pokračovat. Na vršek dají krém a na něj pokladou lentilky nebo nasypou granko. Vždy se u toho zamažou, ale jsou spokojené, že dort udělaly samy.

Když pak přijde manžel z práce, běží mu naproti k autu a chlubí se, jak jsou šikovné. Nevadí, že je u kuchyňské linky nepořádek a ony mají fousky od toho, jak dojídaly krém, který zbyl. Jsou šťastné a hrdé. A já také, protože mám dvě úžasné cácorky!

To je krásné a dojemné – prožíváte opravdové rodinné štěstí. Děkujeme vám za rozhovor a přejeme, aby se vaší pěstounské rodině ve Chvalčově takto dařilo dál.

Doplňujeme, že aktuálně se čeká na to, až Ústecký kraj pošle spis Zlínskému kraji, aby se mohlo začít řešit přijetí dalších dětí do pěstounské péče. Zlínský kraj pak bude nadále s pěstouny Filipovými pracovat. Nejspíš budou pozváni na pohovor, možná i na psychologické vyšetření, na základě kterého se zváží připravenost rodiny přijmout další děti do péče. Zástupci SOS dětské vesničky budou také s rodinou pracovat na přípravě k přijetí dalšího dítěte či dětí.

Nejmenších obyvatelů chvalčovské SOS dětské vesničky se však tyto „úřednické“ starosti vůbec netýkají, žijí si tu svůj radostný život. Pro ně i jejich kamarády z okolí jsou v areálu připraveny výtvarné, hudební a sportovní kroužky. Děti se také pravidelně účastní lyžařského výcviku, letních táborů a mnoha dalších akcí zaměřených na jejich rozvoj.