„Radime, koukej, ten ptáček vypadl z hnízda! Jak se dostane zpátky? Neumře?“ Pro jedenáctiletého Davida je na chvilku sledování dokumentu o druzích evropských ptáků spíš trápením… a není to trápení jediné.

David by podle všech indicií měl být spíš výtržník, kterému je osud ptáčka vypadlého z hnízda úplně fuk. Táta ve vězení a máma sama se třemi dalšími sourozenci, tomu se sociální kapitál, který je podle všech výzkumů zásadní pro pozdější úspěch v životě, úplně říct nedá: spíš je to pořádná smůla. Některá ptáčata jsou ale bojovníci, kteří se smůly neleknou!

Na stěžování není čas

Ve volnočasovém centru SOS Kajuta je David pečený vařený. Dělá si tam úkoly, zkouší se doučit, co ve škole nepochopil, ale hlavně si hrozně rád prohlíží knížky o přírodě, ať už o rostlinách, nebo o zvířatech. A taky tam trochu odpočívá: doma mámě hodně pomáhá, to Radim, sociální pracovník centra, nezapomene zdůraznit.

„Jeho maminka se snaží, pracuje, ale nemá oporu v širší rodině, a tak David musí často hlídat mladší sourozence. Ale málokdy si postěžuje, i když to někdy znamená, že do centra nemůže přijít. A to je Kajuta to jediné místo, kde může zažít nějakou zábavu, protože jeho máma na kroužky nemá peníze.“ Radim ho také hodně chválí, protože nikdo jiný to nedělá. David nevyniká ani ve škole, ani ve sportu, ale kdyby se vybíral hodný a citlivý kluk, byl by to právě on.

Štěstí v neštěstí

Stejně byl ale Radim letos v létě překvapený, když Davida za odměnu za malé zlepšení ve škole vybral mezi účastníky víkendového výletu do přírodovědného centra, a David ho poprosil, jestli by s nimi mohl jet i Pavlík. Je to Davidův šestiletý bráška, kterého často hlídá, když jde máma nakoupit nebo po úřadech. „A ty si od Pavlíka nechceš odpočinout?“, podivil se Radim. „Když jemu by se to líbilo, posledně brečel, když viděl na náměstí mrtvého holuba. Má zvířata taky rád. Já na něj budu dávat pozor, nebudeš s ním mít práci,“ slíbil David.

I Pavlík tedy viděl, že ptáče se nakonec rozletělo samo do světa a že to všechno dobře dopadlo. Jak moc si oba oddychli! Pro jednou nebyla příroda tak krutá, jak být umí, ptáček měl štěstí. A Pavlík ho má taky: svého hodného staršího bráchu by za nic nevyměnil. Ví, že kdyby se stalo cokoli, David mu určitě pomůže. Má tak někdo štěstí…