Většinou bývá alkohol nebo užívání jiných návykových látek příčinou nepřekonatelných problémů. Ale někdy je jeho nadměrná konzumace naopak následkem: to když v něm člověk zkusí utopit ty problémy, které už má. Jenže tak to nefunguje a problémy se jen zhoršují a přibývají…

Bez táty

Nikdo nepochybuje o tom, že dítě, nový člověk, má přicházet na svět z lásky dvou dospělých lidí a být jejich společnou radostí, ale i sdílenou odpovědností. Maruščin a Rozárčin tatínek však o své dcerky nejevil zájem už brzy po narození. Nyní je navíc ve výkonu trestu, takže ani neplní svou vyživovací povinnost. Maminka, paní Zora, s minimem prostředků skončila s holčičkami ve vlhkém sklepním bytě.

Představte si takové ráno: venku prší, doma není čím zatopit a v chlebníku zbývá poslední rohlík. Máslo se ani nemusí dávat do ledničky, protože se ani na lince v té zimě nerozteče, a stejně ho zbývá už jen kousek. Maruška pobrekává, protože jí včera kamarádka Ela řekla, že v těch zmačkaných hadrech, co teď nosí, se jí budou ve škole všichni smát. A ona se tam tak těšila… A máma spí, jakoby se vůbec do toho tmavého studeného rána nechtěla probudit.

Pomoc v pravou chvíli

Bez podpory i na konci sil začala od holčiček i od tíhy závazku utíkat. Někdy „zapomínala“ nakoupit, Maruška s Rozárkou byly podvyživené a maminka bývala pravidelně opilá. Tehdy do smutného příběhu musel zasáhnout odbor sociálně-právní ochrany dětí a poté, naštěstí, i pracovnice z SOS dětských vesniček.

Rychle se ukázalo, že paní Zoře stačí jen podpora a odborná pomoc, aby opustila spirálu, která by mohla skončit i odebráním holčiček z její péče. Hned v prvních dnech spolupráce naše sociální pracovnice spolu s maminkou zařídily návštěvu pediatra a spolu s ním jí vysvětlily zásady vhodné výživy. Maminka byla poučena i o tom, proč je nebezpečné nechávat děti doma samotné. Dalším krokem byl nástup do ambulantní protialkoholní léčby. Paní Zora byla vzorným uživatelem této služby a spolupráce pokračovala na výbornou.

Nadějná budoucnost

Jaký je její výsledek v současnosti? Rodina žije v malém sociálním bytě, Rozárka miluje svoje paní učitelky ve školce a Marušku v novém bílém tričku a námořnické sukýnce všichni ve škole obdivovali. A maminku vídá i ve škole, protože ta si našla práci v kuchyni v její škole. A víc než rok už úplně abstinuje. Někdy stačí k zázraku jen málo…