Nebo snad Buenos tardes, señorita? Anička se nemůže rozhodnout, co zní líp, a někdy večer si hledá jedno slovo třeba v deseti různých jazycích. Na jazyky je skvělá, což se při cestování hodí – a Anna cestování miluje. Ale to, že si cestovatelské sny bude moct plnit, se při jejím narození zdálo jako veliká utopie.

Splněný sen

Anička si ve slovnících listuje hlavně po večerech, když se vrátí z letní brigády. Po úspěšné maturitě si ji našla sama, stejně jako ubytování na koleji pro sebe a své dvě spolužačky, s kterými ji spojují úspěšné zkoušky na vysokou školu. Úplně nejradši mluví španělsky – španělštinu zvládla už na střední škole tak skvěle, že pro kamarádku z SOS dětské vesničky překládá titulky k jejímu oblíbenému seriálu! 

K devatenáctým narozeninám a k úspěšné maturitě dostala od své maminky Olgy, pěstounky v SOS dětské vesničce, dvoudenní autobusový výlet do Paříže. Anička byla radostí celá pryč! Přišlo jí to celé jen jako pěkný sen. A není vůbec divu. U její biologické maminky se bohužel brzy po Aniččině narození projevilo vážné psychické onemocnění a Aničku a její dvě sestry zanedbávala tak vážně, že v kojeneckém ústavu, kam musela být Anička umístěná, zjistili podvýživu a velké opoždění ve vývoji vzhledem k jejím vrstevníkům. Naštěstí v ústavu strávila jen rok, než našla nový domov – i se svými sestřičkami – v SOS dětské vesničce. 

Láska se neztratí

Holčičky se ze svých tělesných zranění úplně uzdravily, ale s ranami na duši to bylo horší. Nadě, prostřední ze tří sester, se po mámě přese všechno stýskalo tak moc, že potřebovala intenzivní pomoc psychologa, aby situaci porozuměla. Anička je za ní šťastná, že už zase tráví všechen volný čas se svými milovanými koni v jezdeckém klubu, kde na nich nejen jezdí, ale také se o ně stará. 

„Mnohokrát jsem si myslela, že se holky ze smutného začátku života nikdy nevzpamatují“, svěřila se Olga. „Zvlášť u Nadi se zdálo, že nikdy neuvěří tomu, že ji může mít někdo rád tak, že ji nikdy nezradí, i když bude pořád okolo sebe tak říkajíc kopat. Někdy to bylo až zoufalé – přišlo mi, že veškerá moje péče přijde vniveč. Vytrvala jsem díky kamarádce, která mi řekla, že láska se nikdy nikam neztratí – a zdá se, že měla pravdu. Už je pohoda i mezi holkami navzájem a to je to nejhezčí, čeho jsem svědkem.“ 

Jedním z důkazů, že si sestry opravdu rozumí, je Aniččin další sen. Plánuje vzít Naďu na další výlet, na který chce ušetřit už úplně sama, z brigády při škole. Napadají ji třeba Benátky… Buona sera!