Příběhy dětí

Marek má svoji kapelu, školu, která ho baví, i sen o tom, že v životě bude pomáhat těm, kteří neměli moc štěstí. Přitom, kdyby se měl najít někdo, kdo měl v životě opravdu smůlu, byl to třeba právě on. Zázraky se ale dějí a i z odloženého miminka může díky milující náruči a podpoře lidí okolo nakonec vyrůst empatický a laskavý mladík.

Pokud s námi podporujete ohrožené a znevýhodněné děti delší dobu, možná si vzpomínáte na trápení malého Honzíka. V květnu roku 2016 mu bylo sedm a Mirka, která se ho jako pěstounka po selhání jeho vlastní rodiny ujala, celou druhou třídu se sociálními pracovnicemi v SOS dětské vesničce intenzivně řešila problémy s jeho chováním ve škole. K překvapení všech se zjistilo, že Honzíkovým „znevýhodněním“ je paradoxně nadprůměrná inteligence, kvůli které se v normální škole nudil a vyrušoval.

Je poledne a všichni v SOS Sluníčku vědí, co se bude dít… Jako každý den po poledni Lukášek pláče, křičí, tluče okolo sebe a hází s sebou o zem. Uzlík neštěstí sám neví, co se s ním děje, a ani zkušené tety si s ním v prvních dnech nevěděly rady. Pochopit situaci jim pomohly až Lukáškovy zoufalé pohledy na hodiny a taky konzultace se sociální pracovnicí Pavlou, která si vše spojila s tím, co má Lukášek za sebou…

Tak ahoj, Aničko, a zítra po škole zase půjdeme k nám, jo? A zkusíme upéct palačinky, mamka bude ráda, že je hotová večeře, když se vrací tak pozdě z práce. Měj se, mává desetiletá Lenka na Aničku a spokojeně zavírá dveře od bytu. Skoro jejich vlastního!

Alešovi a Fandovi jsou sice teprve dva roky, batůžky už si ale sbalit umí. Dělali to už mnohokrát. Hlavně nezapomenout plyšáka a může se vyrazit. Jenže kam a s kým?