Jak pomáháme v ČR
SOS dětské vesničky jsou nejstarší neziskovou organizací pomáhající v Česku ohroženým dětem. Poskytujeme celkem 6 typů služeb.
V rámci terénní sociální služby SOS Kompas pracujeme s ohroženými rodinami. Pomáháme jim řešit krize, které by rodičům znemožnily pečovat o děti.
Mimoto provozujeme krizové centrum SOS Sluníčko, kde se dětem dostane 24hodinové péče. Snažíme se zde vytvořit rodinné prostředí, jedna teta-pečovatelka se tu tedy stará maximálně o 4 děti.
Služba SOS Přístav pomáhá pěstounům. Ti, kteří pečují o více dětí a mají problém najít vhodné bydlení, mohou „zakotvit“ ve známých SOS dětských vesničkách, které máme v ČR tři. Odbornou pomoc a širokou škálu služeb pro pěstounské rodiny ale poskytujeme i mimo ně.
Myslíme i na to, aby děti mohly trávit čas smysluplně v našem nízkoprahovém zařízení SOS Kajuta.
Mladým lidem, kteří prošli pěstounskou nebo i ústavní péčí, nabízíme podporu v začátku jejich samostatného života v domě na půl cesty SOS Kotva.
Prostřednictvím služby SOS Kormidlo nabízíme tréninkové bydlení pro ohrožené rodiny s dětmi a pomáháme rodičům zvládat samostatně každodenní povinnosti i náročnější problémy.
Pomáháme po celém světě
Nápad založit organizaci, která bude nabízet náhradní péči podobnou rodině, dostal po 2. světové válce Rakušan Hermann Gmeiner.
První SOS dětská vesnička vznikla v rakouském Imstu v roce 1949. Dnes působí SOS dětské vesničky působí ve 136 zemích světa.
Kromě pěstounské péče o opuštěné děti a podpory ohrožených rodin provozuje také školy a školky, zejména v rozvojových zemích v místech, kde by jinak děti zůstaly bez vzdělání.
Dále poskytuje zdravotní péči (opět zejména v nejchudších zemích) a humanitární pomoc.
Pomáháme už přes 50 let
V tehdejším Československu začalo první SOS dětskou vesničku budovat Sdružení přátel SOS dětské vesničky v roce 1969, na jeho vzniku se podílela i legenda dětské psychologie profesor Zdeněk Matějček a doyen české pediatrie Jiří Dunovský.
V polovině 70. let byl veškerý majetek organizace včetně darů dobrovolníků znárodněn. Vesničky přestaly fungovat podle původních principů, v domech ale dál bydlely pěstounské rodiny s dětmi a vychovávaly tu děti, jen pod hlavičkou státu.
Po sametové revoluci byla organizace hned v prosinci 1989 obnovena, postupně převzala vesničky zpět do své správy, postavila třetí SOS dětskou vesničku v Brně a později rozšířila své služby do současné podoby.