Dlouhodobě zavřené školy mohou velké části dětí přinést podstatně závažnější a dlouhodobější problémy, než jsou mezery ve vzdělání. Roste počet dětí, u nichž současná situace vyvolává úzkostné stavy, deprese a další psychické poruchy. Linky důvěry jsou přetížené, dětské psychiatrické a psychologické ambulance mají beznadějně plno. Škola jako sociální prostředí, které je pro děti z rizikového prostředí mnohdy jediným útočištěm a dokáže detekovat, že se v rodině děje něco zlého, přestala úplně fungovat. Proto při vědomí složitosti situace a všech rizik vyzývají SOS dětské vesničky ministerstvo školství a vládu, aby hledala cesty, jak co nejbezpečněji a co nejdříve vrátit děti do škol nejen jako do vzdělávací instituce, ale také jako do zásadního socializačního prostředí, které je ve vývoji dětí nenahraditelné.