cs en

Metodické materiály z oblasti pěstounské péče

Tématické okruhy



Primární a sekundární bonding

Lektorky: PhDr. Hana Ščibranyová, Mgr. Rebeka Trepačová

 

Prostřednictvím tohoto semináře měli účastníci možnost poznat, jaký je rozdíl mezi vztahem a vazbou a jak toto poznání může pomoci při vytváření rodiny, včetně rodiny náhradní.  Zážitkový způsob umožňuje lépe se vcítit do dětí, které jsou stejně hodnotnými bytostmi jako dospělí a mají všechny zdroje k tomu, aby přežily a rozvíjely svůj potenciál tělesného, psychického a duchovního růstu. Seminář využil přímé zkušenosti ze života účastníků i odborné znalosti z oblasti náhradní rodinné péče. Pohled se zaměřil na procesy vytváření primární a sekundární vazby v rodině – vazby mezi matkou, otcem a dítětem – a na dopad těchto procesů na vývoj rodinných vztahů, a to jak ve  variantách zdravých, tak v jejich dysfunkčních alternativách.

Sociálně-právní problematika NRP

Lektorky: PhDr.  Věduna Bubleová, Alena Vávrová

 

Když se rodiče o své děti z nějakých důvodů nemohou starat, tuto péči nezvládají nebo ji ani vykonávat nechtějí, je povinností státu zajistit těmto dětem výchovu, veškerou péči a bezpečí. Tato péče je dětem zajišťována v rámci tzv. sociálně-právní ochrany dětí, které je v naší republice věnována velká pozornost. Právě sociálně-právní ochrana dětí – její filozofie, principy, legislativní zakotvení, formy náhradní rodinné péče a proces jejího zprostředkování byly obsahem tohoto semináře.

Odkud přicházejí děti do NRP – psychická deprivace

Lektorky: PhDr. Věduna Bubleová, Alena Vávrová

 

Seminář navazoval svým obsahem na předchozí kurz věnovaný sociálně-právní ochraně dětí. Pro rodiče v náhradní rodinné péči je velmi důležité vědět, odkud (z jakého prostředí) jsou děti, které k nim do rodiny přicházejí, co mají za sebou a jak se jejich dosavadní život podepsal na jejich celkovém vývoji a psychickém stavu.

NRP a její úskalí – identita dítěte

Lektorky: PhDr. Věduna Bubleová, Alena Vávrová

 

Identita je utváření vědomí vlastního JÁ a právě domov bývá místem, kde se toto vědomí utváří.  Domov jsou nejbližší lidé, jejich náruč, vůně, světlo, teplo, místo, kde jsou syceny potřeby dítěte. Je to místo bezpečí. Děti, které přichází do náhradní rodinné péče, však většinou mají poněkud jiný start do života – mají jiné, smutnější a často velmi negativní zkušenosti. Jejich identita je oslabena. Náhradní rodiče proto musí řešit podporu zdravé identity a zdravého sebevědomí přijatých dětí.

Co jsme potřebovali my a co potřebují naše děti – já jako rodič

Lektorky: MUDr. Halka Korcová, Karin Řeháková

 

První blok je zaměřen na téma rodičovství. Práce probíhá vždy se skupinou, střídají se části edukativní s interaktivními, zážitkovými a reflektivními vstupy. Vychází se z přístupu Pesso-Boyden terapie, která se svou ideou práce s pomyslnými „dírami“ v mapě života dětí a možností jejich překrytí adekvátní péčí jeví jako zvláště vhodná pro děti v náhradní rodinné péči. Tento přístup zbavuje rodiče břemene nerealisticky náročných požadavků na sebe (musím zachránit všechno), staví jim před oči realističtější cíle a současně významně posiluje jejich kompetenci. Právě posílení kompetence a jistoty rodičů je v péči o přijaté děti zcela zásadní.

Dítě jiného etnika v NRP

Lektorky: Jana Frantíková, DiS., Petra Dostálková

 

Z jaké minority se dítě do NRP dostává a v čem je jiné než děti majoritní společnosti? S jakými problémy se děti přijímané do náhradní rodiny musí vyrovnávat? Přijetí každého dítěte do rodiny s sebou přináší řadu otázek a nutnost zvládnout různé více či méně náročné situace. V závislosti na věku přijímaných dětí, jejich zdravotním stavu, z jakého původního prostředí a za jakých okolností pocházejí atd., musí rodiče řešit specifické potřeby těchto dětí a pomáhat jim vyrovnat se s novou skutečností. Každé téma je doprovázené množstvím ilustrativních příběhů. Cílem semináře je nejen se dozvědět některé nové poznatky či se inspirovat sdílenými zkušenostmi, ale také se znovu ujistit v tom, že pečovat o dítě v NRP je sice náročná ale přesto velmi smysluplná životní výzva.

Specifika pěstounské péče v SOS dětských vesničkách

Lektoři: PhDr. Pavel Pokorný, Mgr. Martin Bušina

 

SOS dětské vesničky  ČR představují zařízení, ve kterém se realizuje náhradní  rodinná péče  formou pěstounství. Děti, které přichází do SOS dětských vesniček, jsou soudem svěřeny matkám pěstounkám, které mají podporu v odborném týmu SOS dětské vesničky (ředitel vesničky, pedagog, sociální pracovník, rodinný asistent, externí psycholog…).

Adaptace dítěte v rodině

Lektorky: Mgr. Lada Chaloupková, Jana Frantíková, DiS.

 

Téma „Dítě a jeho postavení v rodině“ je velmi široké a zahrnuje řadu aspektů, jimž je třeba věnovat pozornost. Patří k nim v prvé řadě příprava rodiny (dětí) na příchod dalšího dítěte, adaptační období, postavení dítěte v rámci sourozenecké konstelace či nastavení hranic. Budování dobře fungující náhradní rodiny je proces dlouhý a náročný, v němž se mj. jako klíčový ukazuje způsob komunikace rodičů s dětmi.

Videotrénink interakcí

Lektorky: Mgr. Lada Chaloupková, Jana Frantíková, DiS.

 

Videotrénink interakcí je původně krátkodobou intenzivní formou pomoci, jejímž centrálním tématem je podpora a rozvoj komunikace, případně její obnovení, pokud již k narušení komunikace došlo. VTI je metoda vhodná i pro využití v domácím prostředí přímo v rodinách (a tedy i v náhradních rodinách), které mají potíže při výchově, vedení dětí nebo i při každodenním kontaktu s nimi. Využití této metody je však mnohem širší – ve školních zařízeních, diagnostických a dětských domovech nebo i místo dlouhodobé ambulantní péče atd.

Neklidné dítě, specifické poruchy učení

Lektorky: Mgr. Lada Chaloupková, Jana Frantíková, DiS.

 

Téma tohoto semináře bylo zaměřeno na „nestandardní“ dítě, tedy dítě, které se nějakým způsobem vymyká představám o neproblematickém dítěti. Rozebíraly se jednotlivé typy dětí a jejich specifické potřeby. Ve druhé části semináře byli účastníci seznámeni s poruchami začínajícími předponou „dys“ a na závěr bylo promítnutovideo o konkrétních praktických pomůckách, které dítěti při těchto poruchách umožní snazší nápravu problému.

Mozkový jogging, komunikace a emoční inteligence

Lektorka: Mgr. Zdeňka Tmějová

 

Dvoudenní seminář byl v první části zaměřen na fungování mozku v procesu učení, smyslovou inteligenci a její rozvoj. Zážitkovou formou si účastníci vyzkoušeli, jakým způsobem u nich samotných funguje příjem informací z vnější reality. Prostřednictvím techniky řízené imaginace pak měli možnost uvědomit si a zpřítomnit své minulé pozitivní zážitky a ukončit tak první den semináře příjemným způsobem. Další den se navázalo tématem, jaký vliv má vnitřní prožívání na vnější komunikaci, a s tím související otázkou, jak mít své emoce v komunikaci pod kontrolou. Praktická část byla věnována rozvoji komunikačních dovedností.

Komunikace v rodině, diferenciace rolí

Lektorky: MUDr. Halka Korcová, Karin Řeháková

 

První část semináře je věnována komunikaci jako prostředku realizace vztahu s okolím a zaměřuje se na často opomíjený význam kontextu v komunikačním procesu (prostředí, aktuální situace, zdravotní stav, aktuální emoční nastavení).

Jsem s dětmi, když umím být sám se sebou

Lektorky: MUDr. Milada Radosová, Mgr. Klára Konvalinová

 

Program semináře se skládal ze dvou hlavních částí: práce na zvyšování sebeúcty (jak být ve smysluplném spojení sám se sebou) a původní rodina a její poselství do života (rodinné mapy).

Dospívání a sexualita, já – cesta k sobě, kdo jsem

Lektorky: MUDr. Halka Korcová, Karin Řeháková

 

Podstatnou část tohoto bloku tvoří téma sexuality. Vedle informací o sexualitě dětí, o možnostech a úskalích sexuální výchovy se účastníci důkladně věnují reflexi vlastní sexuality. Sebereflexe v této citlivé oblasti umožňuje větší porozumění a také větší připravenost doprovodit děti obdobím celostního, tedy i sexuálního dopívání. Součástí tohoto tématu je i práce s mužsko-ženskou polaritou.